Jdi na obsah Jdi na menu
 


      Jméno Chlumská je v písemné zmínce o hoře a datuje se 20. dubna 1382. tehdy na slavném shromáždění johanitských rytířů v Kladsku udělil jejich kníže Semovít, vévoda těšínský a převor provincie české, moravské a rakouské, měšťanům manětínským, postiženým nedávným morem a bídou několik výsad, aby z Manětína neodešli jinam, kde by měli živobytí snadnější. K výsadám patřilo, že jim za mírný poplatek přenechal Noviny, tj. nová pole na úbočí Chlumské hory. V zápisu se píše,,.....agros sub monte Nostro Chlum dicto, qui sylvis exstirpatis de novo fycti et exculti sunt, vulgari vocabulo Noviny appellaos....pole pod horou Naší Chlum zvanou, která po vykácení lesů nově se založila a obdělala, obecným názvem Noviny zvaná.........

        Na den 20. dubna připadla tehda druhá neděle po Velikonocích. Tak přispěla Chlumská hora nemálo k tomu, že Manětín na jejím úpatí nezanikl a dodnes se zachoval.

                                      Má drahá Chlumská horo!

     V těchto esejích toužím vyzpívat ti svou lásku.

    Již je tomu mnoho desítek let, kdy poprvé jsem stanul u Černého kamene na tvém temeni. Nevím, zda správně, ale z tajného tušení hledám na něm slavnostní obětiště tvých pravěkých obyvatel. Vždyť i oni se museli na tom mohutném čedičovém útesu cítiti blíž svému božstvu, jako my cítíme tam slávu Boha našeho. Nespočítal bych, kolikrát za ta léta jsem na ono místo přišel. Tehdejší smrkové mlází na Hrachovém kopci vyrostlo v hustý les a co chvíli označuje lesník, který z těch zelených jurů musí padnout, aby ostatní mohly žít.

    Jak tolika jiným, přirostla jsi i mně k srdci tak, že bez tebe by mně chybělo mnoho. Stala ses mojí láskou. Denně se dívám k tobě, denně by tě chtěl můj pohled pocelovat.

      Poznal jsem, co znamenáš pro nás v dolině, ve vesničce na tvém úpatí: Jsi naším bohatstvím nejen hmotným, ale, a to víc, duševním. Jsi naším osvěžením, jsi nám zdrojem poezie, pokladem krásy. Jsi naší horou katexochén: Když v Chlumu někdo řekne: "Jdu do hory, byl jsem v hoře" hned rozumí každý, co tím říká.

     Kéž porozumí též, co chci říci na těchto stránkách já. V mém zpěvu nebude všude slunce, i temné kapitolky se ozvou v něm podobně, jako ani hora nemá všude výsluní, nýbrž i houští, kam jen zřídka pronikne sluneční paprsek. Ale co v srdci, to dere se ven z lásky k tobě, Chlumská horo, a z vděčnosti k Bohu Stvořiteli, který ti všecku tvou krásu dal. Kdybych dovedl verše psát, zrýmoval bych své city,tak tedy alespoň jednu sloku o tobě Chlumská horo.

Mhou laň se mihla.....na vše vím,

dnes padá mha a tíseň

a já tě dneska proměním.

má Chlumská horo v píseň.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Chlum

(Markéta Provázková, 4. 2. 2015 15:47)

Zdravím posílám ti velký díkza tento článek,který mě dojal a mluví mi z duše a byť jsem rodilá pražanda,doma se cítím na Chlumu.

Plná odpověď

(Petr Švec, 6. 5. 2010 21:42)

Vážená paní Hassová,
jsem velice rád, že Vás zaujaly naše stránky a tímto se velice omlouvám za "nereakci" na Váš krásný příspěvek. Abych to uvedl na pravou míru, tak článek je z větší části čerpán z manětínského opatství z publikace Eseje o Chlumské hoře.Já jsem založil stránky proto, abychom si připoměli činnost zde v naší malé vesničce. Máte pravdu, že je většina založena pouze na fotogaleriích,přesto se snažím v rámci možností vložit i něco zajímavého. Sama vidíte, že naše stránky nejsou zdaleka dokonalé, přesto jsme na ně hrdi. Vždyť naše vesnička má pouze 35 stálých obyvatel a přesto je zde takový "cvrkot".
Doufám, že jsem Vás alespoň trochu mou odpovědí uspokojil a s přáním pevného zdraví a šťastných dní nashledanou Petr Švec

Chlumská hora

(Vesuvanka , 8. 2. 2009 18:09)

Zaujal mě krásný článek i báseň, které jsou opravdovým vyznáním lásky k této čedičové hoře - škoda, že není uvedeno jméno autora. Jeho okouzlení Chlumskou horou velice dobře chápu, i když jsem ji sama dosud osobně nenavštívila. Přivedl mě k k ní můj zájem o krajiny sopečného původu, které mě fascinují svojí krásou a zvláštním kouzlem - jsou vyjímečné i po stránce geologické, ale i botanické a zoologické - velmi bohatá flora a fauna. Zabývám se krajinou Českého středohoří, kterou jsem si zamilovala, kde každý kopec je svým způsobem "osobnost", stejně magicky působí hora Říp (na niž vystoupil praotec Čech), Komorní hůrka u Františkových Lázní, Železná hůrka u Chebu nebo Příšovská homolka u Plzně a samozřejmě Doupovské vrchy. Při podrobnějším studiu by se našly u nás ještě další
Chlumská hora mě zaujala výskytem vzácného jeřábu manětínského.
Ráda bych autorovi článku a básně alespoň takto poděkovala.
Jana Haasová