Po nuceném odsunu obyvatel v r. 1945 osídlují obec znovu čeští usedlíci, kteří přicházejí ze všech koutů Čech, nejvíce z nedalekého Rakovnicka. Živili se převážně zemědělstvím a chovem skotu. Tato malá obec měla čtyři hostince, dvě porážky, vlastní vodovod, a až do r. 1967 i školu. V padesátých letech dochází k znárodnění drobných zemědělců a ti nuceně vstupují do JZD Chlum. Mnozí občané se po kolektivizaci postupně stěhují do měst a opuštěné domy chátrají, později jsou hromadně bourány. Obec na konci 20. století pomalu stárne a vymírá.

Tak jako každá obec, má i ta naše své starousedlíky. Všichni jsme na ně velice pyšní. Oni vytvářeli život v obci po 2. světové válce a spousta jejich dětí a vnoučat v obci bydlí, nebo se přistěhovala zpět. Mezi nejstarší občany věkem i bydlištěm v Chlumu patří: p. Pomajzl, manželé Běhalovi, pí. Korfová, pí. Chlupová, pí. Hrušková. Pokud bychom počítali mezi starousedlíky i občany bydlící zde 30 a více let, pak sem patří např. manželé Ohemovi, manželé Švecovi, p. Kremlička s pí. Kováčovou, manželé Kopelentovi, rodina Kleinova, manželé Jarošovi, manželé Myslivcovi, manželé Vrzáčkovi.

Pokud jsem někoho neuvedl, nebo uvedl omylem, prosím o prominutí.

Pozn. Nezapomínejme na naše starousedlíky, máme se stále co učit...........